Ještěrka obecná

...je jedním z nejrozšířenějších druhů ještěrky v ČR. Patří mezi ohrožené druhy a je proto chráněna.

Celková délka ještěrky obecné je kolem 20-25 cm. Tělo měří až 9 cm a ocas je jedenapůlkrát delší než tělo. Hlava je širší s krátkým čumákem. Na krátkých končetinách je 5 prstů, které jsou zakončeny drápky, které umožňují dobrý pohyb po kamenech a různých materiálech. Ocas umožňuje lepší stabilitu pohybu a slouží také při útěku před nepřáteli, často se od těla při napadení odděluje, ale znovu se regeneruje a dorůstá.

Samci se od samiček liší zeleným pruhem na boku těla. Samičky jsou hnědavé a obě pohlaví mají ne těle různě veliké skvrny. Celková škála barev je velmi rozmanitá.Občas se kůže odloupne a nahrazuje ji nová.

V jídelníčku ještěrky obecné můžeme najít menší hmyz (mouchy, brouky), také pavouky a červy. Menší kořist rovnou polyká. Ještěrka loví především ve slunných dnech a kořist dokáže ulovít i za letu.

Ještěrky se rozmnožují v letních měsících - květnu, červnu. Samice naklade do vyhloubené jamky v písku, mechu, hlíně či suché trávě 3-15 kožovitých měkkých vajíček o velikosti cca 15x8 mm. Kolem půlky měsíce července (většinou po 56 dnech) se vylíhnou mláďata, jenž dosahují délky kolem 5-6 cm. Již od vylíhnutí jsou odkázána pouze na sebe a potravu si musí shánět sama. Dospělosti dosahují v 1,5-2 letech.

Ještěrka je nejaktivnější v ranních a podvečerních hodinách. V zimním období upadá do zimního spánku. Většinou zalézá do nor opuštěných savců (např. hraboši), pod kořeny stromů, různých skulinek. V dubnu se probouzí ze zimního spánku.

Ve svém okolí má mnoho nepřátel, mezi ně patří například lišky, volavky, čápi a další.. Při poškození ocasu se v části, kde má svaly nejtenčí poruší a ocas se oddělí.